Osnova témat

  • Úvod

    ESF logo - barva

    reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0070, název projektu „Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu“

    Název předmětu:

    Bezpečnost a ozbrojené síly.

    Forma studia:

    Prezenční i kombinovaná.

    Vzdělávácí cíl předmětu:

    Cílem předmětu je poskytnout základní rámcovou a kontextuální informaci o zajišťování bezpečnosti a obrany státu a osvětlení role a významu ozbrojených sil.

    Kompetence:

    Absolvováním předmětu student získává následující znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti.

    Znalosti (absolvent bude znát) základní informace o:

    • základních východiscích koncipování a provádění bezpečnostní a obranné politiky státu,
    • smyslu, postavení a úkolech ozbrojených sil v rámci zajišťování bezpečnosti státu,
    • základních příčinách, mechanismech, charakteristikách, průběhu a řešení ozbrojených konfliktů,
    • významu, postavení, organizaci, fungování, vazbách a aktivitách hlavních struktur mezinárodní bezpečnostní architektury,
    • postavení a úkolech ozbrojených sil v politickém a bezpečnostním systému ČR,
    • vztahu občanské společnosti k zajišťování bezpečnosti státu a jeho ozbrojeným silám.

    Dovednosti (bude umět):

    • objasnit a zdůvodnit poslání a roli ozbrojených sil v demokratické společnosti,
    • pracovat s odbornou literaturou a aktivně vyhledávat informace nutné ke studiu.

    Všeobecné způsobilosti (absolvent bude způsobilý):

    • využít získané poznatky jako základ pro další studium podrobněji zaměřených předmětů věnovaných parciálním problémům bezpečnostní a obranné politiky,
    • zasadit dílčí (specializační) oblasti působení ozbrojených sil do širšího rámce jejich poslání v demokratické společnosti.

    Struktura předmětu:

    Název tématu, stručný obsah Počet hodin Druh výuky
    Úvod do studia předmětu. 2 P
    Modely chování a přístupy k zajišťování bezpečnosti státu. 2 P
    Ozbrojený konflikt a jeho charakteristiky. 2 P
    Vývoj a stav současné bezpečnostní architektury. 2 P
    Vývoj, postavení, struktury a aktivity OSN v oblasti bezpečnosti. 2 P
    Vývoj, postavení, struktury a aktivity OBSE v oblasti bezpečnosti. 2 P
    Vývoj, postavení, struktury a aktivity EU v oblasti bezpečnosti. 2 P
    Vývoj, postavení, struktury a aktivity NATO v oblasti bezpečnosti. 2 P
    Mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy. 2 P
    Bezpečnostní systém ČR. 2 P
    Postavení a úkoly ozbrojených sil v politickém a bezpečnostním systému ČR. 2 P
    Zápočtový seminář 2 S

    Předmět je rozčleněn do témat. Ke každému tématu je k dispozici jeho stručná charakteristika a soubor povinných a doporučených studijních zdrojů.

    Po provedení přednášky bude do moodle do příslušného tématu vložena aktualizovaná powerpointová prezentace - přednáška. Tato prezentace slouží jako osnova tématu, vodítko pro studium a zdůrazňují nejpodstatnější informace vztahující se ke konkrétnímu tématu. Základem zůstává četba a studium povinných, případně doporučených studijních zdrojů!

    Kromě studia povinných a doporučených studijních zdrojů je velmi silně doporučena individuální příprava s využitím on-line zdrojů, internetu i fondů fyzicky dostupných veřejných knihoven.

    V případě nejasností lze možné dotazy či připomínky publikovat v rámci fóra, kde na ně mohou průběžně reagovat či poskytnout odpověď jak ostatní studenti, tak jednotliví lektoři a garant předmětu. Fórum je primárním prostředkem vzájemné komunikace. Ve výjimečném případě je možné využít e-mailového nebo telefonického kontaktu na konkrétního lektora.

    Aktuální rozvrh pro letní semestr 2017/2018:

    Kompletní rozvrh předmětu je k dispozici zde.

    Způsob zakončení předmětu:

    Předmět je zakončen zápočtem. V závěru předmětu jsou získané znalosti studentů ověřovány prostřednictvím písemného testu, který se píše v rámci zápočtového semináře na konci předmětu. Testové otázky explicitně vycházejí ze zadaných povinných studijních zdrojů a přednášek.

    Diskusní fórum:

    Pro případ řešení zejména studijního problému nebo simultánní komunikace s ostatními studenty a lektory je možné využít diskusní forum. Forum je permanentně monitorováno vyučujícími a slouží jako primární prostředek pro vzájemnou komunikace.

    Povinné studijní zdroje (pro celý předmět):

    1. ZEMAN, Petr, et al. Česká bezpečnostní terminologie : Výklad základních pojmů. Brno : Univerzita obrany, 2002. Dostupné zde.

    2. WAISSOVÁ, Šárka. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha : Portál, 2005. ISBN: 80-7178-390-0.

    3. TŮMA, Miroslav. JANOŠEC, Josef. PROCHÁZKA, Josef. Obranná politika Československé a České republiky 1989-2009. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/bezpecnostni-temata/23-obranna-politika-ceskoslovenske-a-ceske-republiky-1989_2009.pdf

    4. EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - AVIS, 2006, 303 s. ISBN 80-7278-326-2. Dostupné zde.

    Doporučené studijní zdroje (pro celý předmět):

    1. BAŇOUCH Hynek, FEDORKO Martin (eds.). Mezinárodní organizace, Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN: 80-210-2474-7.

    2. KREJČÍ, Oskar. Válka. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 978-80-7431-029-4.

    3. KREJČÍ, Oskar. Mezinárodní politika. 4. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-60-6.

    4. EICHLER, Jan. Terorismus a války v době globalizace. 2., dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2010, 397 s. 978-80-246-1790-9.

    5. SMOLÍK, Josef, ŠMÍD, Tomáš a kol. Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2010. ISBN 978-80-210-5288-8.

    Ke každému tématu je navíc v aplikaci Moodle uveden seznam povinných a doporučených studijních zdrojů.

    Vyučující předmětu

    PhDr. Libor Frank, Ph.D. 973 442 993 libor.frank@unob.cz
    Mgr. Richard Stojar, Ph.D. 973 443 272 richard.stojar@unob.cz
    Ing. Antonín Novotný, Ph.D. 973 443 055 antonin.novotny@unob.cz
    Mgr. et Mgr. Jakub Fučík, Ph.D. 973 443 381 jakub.fucik@unob.cz
    Mgr. Lukáš Dyčka, Ph.D. 973 442 108 lukas.dycka@unob.cz
  • Modely chování a přístupy k zajišťování bezpečnosti státu

    Cíle studia tématu:

    • obecně charakterizovat mezinárodně politické milieu, které ovlivňuje chování státu a výběr strategií a nástrojů pro jeho přežití,
    • seznámit studenty se základními pojmy charakterizujícími stav systému mezinárodních vztahů (mocenská rovnováha, konflikt aj.),
    • vysvětlit princip vzniku mezistátního konfliktu,
    • přiblížit některé příklady strategií státu prováděných za účelem zvyšování vlastní bezpečnosti a poukázat na některé paradoxy jejich aplikace (bezpečnostní dilema aj.).

    Úvod do tématu:

    Stát jako v současnosti (zatím) nejvýznamnější referenční objekt bezpečnostní politiky funguje v rámci systému mezinárodních vztahů (světového politického systému), který je ve své podstatě anarchický, světem mimo kontrolu a prostředím nejistoty. Anarchie představuje nepřítomnost vlády, ale nemusí znamenat absenci moci a řádu. Ve stávajícím systému neexistuje ústřední moc či autorita, která by vědomě a samostatně rozhodovala o postavení jednotlivých aktérů (států, mezinárodních organizací, jednotlivců), určovala normy jejich chování, a která by byla schopna svá rozhodnutí prosadit. Protože neexistuje vnější záruka existence státu, je pro státy prvořadou podmínkou přežití dostatečná moc.

    Nedochází-li k revolučním změnám struktury světového politického systému, je to dáno uspokojením nejmocnějších aktérů se statutem quo – dochází k nastolení tzv. mocenské rovnováhy. Je-li mocenská rovnováha narušena, dochází k tomu za použití tří základních nástrojů: války, diplomacie, mezinárodního práva.

    Stát usiluje o změnu rovnováhy, a tedy i mezinárodního systému, když bude očekávat, že získané výhody plynoucí z této změny budou vyšší než očekávané náklady vynaložené na tuto změnu. Stát neusiluje o rovnováhu systému, ale o obhajobu svých (národních) zájmů a o dosažení svých politických cílů. Minimálním cílem státu je sebezáchova, maximálním je nadvláda v systému.

    Škála možných vztahů subjektů mezinárodních vztahů sahá od totální války až po harmonii zájmů a dobrovolnou integraci. Válka je specifický projev konfliktu (národních) zájmů. Konflikt, krize či válka jsou momentem ohrožení mocenského postavení státu, jeho národních zájmů, jeho bezpečnosti. Stát usiluje o maximální ochranu svých životních národních zájmů, posílení své pozice v systému mezinárodních vztahů. Využívá k tomu v zásadě dva postupy, které se však vzájemně nevylučují – alianční chování a posilování svého mocenského potenciálu (moci státu). Při druhém postupu může vznikat situace, která se označuje jako bezpečnostní dilema.

    Má-li být bezpečnostní (zahraniční) politika státu úspěšná, tj. vést k zachování nebo posílení pozice státu, musí být zachována její racionální podstata a objektivnost. Paradoxem je, že racionální bezpečnostní politika státu vzniká na pozadí iracionálních vstupů, permanentního nedostatku informací a subjektivních faktorů.

    K poznávání a popisu zákonitostí a chování v (mezinárodní) politice lze využít řadu nástrojů a metod, z nichž velice často je využívána především tzv. teorie her. V rámci tématu je pozornost věnována vězňovu dilematu a hře na kuře.

    Povinné studijní materiály:

    1. FRANK, Libor. Modely chování a přístupy k zajišťování bezpečnosti státu (prezentace)

    2. LAŠANDOVÁ, Alexandra. Robert Gilpin: teória vojny o hegemóniu v medzinárodnom systéme [online]. E-polis.cz, 15. listopad 2006. [cit. 2014-06-24]. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/clanek/robert-gilpin-teoria-vojny-o-hegemoniu-v-medzinarodnom-systeme.html. ISSN 1801-1438.

    3. LAŠANDOVÁ, Alexandra.Kenneth N. Waltz - Medzinárodný systém ako príčina konfliktu. E-polis.cz, 9. říjen 2006. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/clanek/kenneth-n-waltz-medzinarodny-system-ako-pricina-konfliktu.html

    Doporučené studijní materiály:

    1. KREJČÍ, Oskar. Mezinárodní politika. 2. Praha : Ekopress, 2001. ISBN 80-86119-45-9. s. 125-173, 304-315, 413-450.

    2. DITRYCH, Ondřej. Mezi Hobbesem a Kantem : K diskusi o povaze mezinárodního řádu [online]. 24. 9. 2004 [cit. 2014-06-24]. Glosy.info. Dostupné z: http://glosy.info/texty/mezi-hobbesem-a-kantem-k-diskusi-o-povaze-mezinarodniho-radu/

    3. DUNNE, Tim a Brian SCHMIDT. Realism. The Globalisation of World Politics: An introduction to international relations. Oxford: Oxford University Press, 2011, s. 162-183. ISBN 0199569096. Dostupné z: http://www.academia.edu/370014/Realism

  • Ozbrojený konflikt a jeho charakteristiky

    Cíle studia tématu:

    • prostudováním tématu se seznámit s významem konfliktů v systému mezinárodních vztahů,
    • rozšířit si znalost teoretických východisek pro studium konfliktů a získat nezbytný základ pro orientaci v této problematice,
    • celkově přispět k pochopení logiky vzniku a průběhu konfliktů i následnému nástinu postkonfliktního řešení sporných otázek v mezinárodním prostředí.

    Úvod do tématu:

    V této části by se měl student seznámit s teoretickým vymezením konfliktů a nejvýznamnějšími konflikty moderní historie. Je zde demonstrována logika vzniku a fungování, resp. dynamika konfliktu. Pro orientaci je nutné si definovat pojem konflikt, válku a krizi, jejich průběh (fáze), typologii a příčiny. Každý konflikt je determinován aktéry, spornými hodnotami, postoji a jednáním zúčastněných stran. Typologie konfliktů je možná na základě více kritérií: kvantitativní, teritoriální, mezinárodně-právní apod.

    Konflikty se odehrávají na různých úrovních. Pohybují se od mezinárodní roviny války k mezilidské rovině osobních vztahů. V rámci bezpečnostních a strategických studií je ovšem nezbytné artikulovat hlavně určité dimenze konfliktu, rozlišovat mezi násilnými a nenásilnými konflikty, ozbrojenými a neozbrojenými, přičemž i násilný konflikt nemusí být ozbrojený. Zároveň je nutné vnímat skutečnost, že ani hranice oddělující různé úrovně a ani ty mezi násilným a nenásilnými konflikty nejsou naprosto jasné nebo neprostupné.

    Rovin konfliktů lze vygenerovat ovšem více podle typu subjektů a rozměru konfliktů. Lze hovořit o konfliktech globálních, což mohu být makrokonflikty mezi bohatými a chudými státy, mezi severem a jihem či mezi světovým centrem a periferií. Globálním konfliktem může být i válka za nový světový řád, jako byla 1. a 2. světová válka i válka studená. Dále se může jednat o společenský konflikt v podobě sociálních, politických, kulturních, ale i generačních konfliktů. Spadají sem i konflikty etnické, konflikty elit, obchodní konflikty, konflikty mezi populací a státní mocí.

    Povinné studijní zdroje:

    1. STOJAR, Richard. Ozbrojený konflikt a jeho charakteristiky (prezentace)

    2. EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: AVIS 2006, s. 35-69, 95-122. Dostupné zde.

    3. KOLÍN, Vilém. The Role of War in International Politics. Obrana a strategie. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.obranaastrategie.cz/filemanager/files/file.php?file=6265

    Doporučené studijní zdroje:

    1. WAISOVÁ, Šárka. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál 2005, s. 49-59.

    2. ECK, Kristine.  A beginner's guide to conflict data. Finding the right dataset. UCDP Papers No1. Dostupné z:  http://www.pcr.uu.se/digitalAssets/61/61533_1ucdp_paper1.pdf

    3. ŠMÍD, Tomáš. Teoretické koncepty výzkumu konfliktu – terminologie, příčiny a dynamika. In: SMOLÍK, Josef, ŠMÍD, Tomáš a kol. : Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století, Brno: MPÚ MU 2010. s. 12-32.

    4. KŘÍŽ, Zdeněk, Zinaida SHEVCHUK a Peter ŠTEVKOV. Hybridní válka jako novvý fenomén v bezpečnostním prostředí Evropy. Praha, Ostrava: Jagello 2000, 2015. ISBN 978-800-904850-2-0. Dostupné také z: http://data.idnes.cz/soubory/na_knihovna/59A151006_M02_016_20151005-HYBRIDNI-.PDF

  • Vývoj a stav současné bezpečnostní architektury

    Cíle studia tématu:

    • vysvětlit posluchačům pojem bezpečnostní architektura,
    • nastínit základní etapy vývoje bezpečnostní architektury a popsat vazby jejích klíčových prvků,
    • zobecnit důsledky plynoucí z vývoje a současného stavu bezpečnostního prostředí.

    Úvod do tématu:

    Události, které se odehrály na konci 20. století v souvislosti s ukončením studené války, zásadním způsobem změnily geopolitickou situaci nejen v evropském regionu, ale měly bezprostřední dopad na celkové vnímání bezpečnosti státu a koncepty jejího zajišťování. Zánikem bipolarity a rozpadem SSSR se rychle zhroutil starý systém mezinárodních vztahů a vznikl rozsáhlý prostor bez potřebných bezpečnostních struktur. Uvolnění bipolárního uspořádání světa a omezení vlivu supervelmocí otevřelo prostor pro oživení stávajících nebo pro vznik nových bezpečnostních organizací a celkovou rekonfiguraci bezpečnostní architektury v Evropě. Kromě do té doby dominujícímu konceptu kolektivní obrany se stále více dostává pozornosti i komplementárním projektům kooperativní a kolektivní bezpečnosti.

    Dramaticky kvalitativně i kvantitativně se např. proměnilo působení Organizace spojených národů ve světě. NATO se postupně přeměnilo z obranné na bezpečnostní organizaci, v několika vlnách se rozšířilo o nové členy a začalo aktivně působit i v oblastech značně vzdálených od hranic členských států. Novým a ambiciózním hráčem na poli bezpečnosti a do budoucna zřejmě i obrany se stává Evropská unie, která definitivně překročila rámec primárně ekonomického integračního uskupení a představuje dnes významného politického a potenciálně i vojenského aktéra s globálními ambicemi.

    Vývoj evropské bezpečnostní architektury měl a má i zásadní význam pro institucionální zajištění bezpečnosti České republiky. Smyslem tématu je poskytnout studentům kontextuální informace obecnějšího rázu týkající se základních charakteristik, prvků a vývojových fází současné bezpečnostní architektury. Téma je úvodem k následujícím tématům, která se specificky a detailněji zaměřují na jednotlivé mezinárodní bezpečnostní organizace (OSN, OBSE, NATO, EU).

    Povinné studijní zdroje:

    1. DYČKA, Lukáš. Trendy vývoje bezpečnostního prostředí (prezentace)

    2. Cohen, Richard. From Individual Security to International Stability. In Cooperative Security. Richard Cohen, Michael Mihalka. Garmisch-Partenkirchen: George C. Marshall European Center for Security Studies, 2001, s. 3-28. Dostupné zde

    Doporučené studijní zdroje:

    1. EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: MO ČR – Avis (s. 193-288). Dostupné zde

    2. EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnostní vztahy v euroatlantické oblasti na konci 90. let. Mezinárodní vztahy. 1999, vol. 34, no. 3, s. 5-18. Dostupné zde

    3. CHARAP, Samuel; SHAPIRO, Jeremy. A New European Security Order: The Ukraine Crisis and the Missing Post-Cold War Bargain. La Fondation pour la Recherche Stratégique. Note 5/2014. Dostupné zde

  • Vývoj, postavení, struktury a aktivity OSN v oblasti bezpečnosti

    Cíle studia tématu:

    • seznámit studenty se základními etapami a ideovými východisky vývoje současného globálního systému kolektivní bezpečnosti reprezentovaného OSN,
    • informovat o vývoji, postavení, základních strukturách, aktivitách OSN.

    Úvod do tématu:

    V současném anarchickém systému mezinárodních vztahů neexistuje globální autorita (ekvivalent vlády na národní úrovni), která by byla schopna zajistit přežití státu. V reakci na zkušenosti z vypuknutí dvou světových válek v průběhu XX. století se proto objevily snahy o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti. První z nich, Společnost národů, která vznikla po I. světové válce, reprezentuje idealistické přesvědčení o možnosti racionálního vyloučení války jako prostředku dosahování cílů státu v mezinárodní politice. Tato organizace však selhala ve svém poslání z důvodu absence hlavních světových mocností a zanikla z důvodu nereflektování reálné distribuce moci a rozdílného vlivu států. Po II. světové válce je nahrazena Organizací spojených národů, která ve své institucionální struktuře kombinuje idealistické (rovnost států - Valné shromáždění) i realistické prvky (pozice velmocí - Rada bezpečnosti). Pozornost je v rámci témat věnována i dalším orgánům OSN (generální tajemník, Mezinárodní soudní dvůr aj.), Chartě OSN jako základnímu legálnímu rámci fungování této organizace a její superioritě. OSN dnes představuje relativně funkční model systému kolektivní bezpečnosti. Aktivity OSN v posledních dvou dekádách výrazně narůstají zejména v oblasti mírových misí, jimž se téma rovněž věnuje.

    Povinné studijní zdroje:

    1. NOVOTNÝ, Antonín. Vývoj, postavení, struktury a aktivity OSN v oblasti bezpečnosti (prezentace)

    2. Vše o OSN - Systém organizace. Praha : Informační centrum OSN v Praze, 2014. Dostupné z: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2014/12/vse-o-osn-organy.pdf

    3. Vše o OSN - Historie, struktura, financování. Praha : Informační centrum OSN v Praze, 2014. Dostupné z: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2014/12/vse-o-osn-historie.pdf

    4. Vše o OSN - Mír a bezpečnost. Praha : Informační centrum OSN v Praze, 2014. Dostupné z: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2014/12/vse-o-osn-mir.pdf

    5. Charta Organizace spojených národů. (kapitoly I.-VIII.). Dostupné zde.

    Doporučené studijní zdroje:

    1. A more secure world : Our shared responsibility. New York : United Nations Department of Public Information, December 2004. 141 s. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacebuilding/pdf/historical/hlp_more_secure_world.pdf. ISBN 92-1-100-958-8. (strany 7-19, 59-74)

    2. Všeobecná deklarace lidských práv. New York : OSN, 1948. 6 s. Dostupné zde

    3. EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: AVIS 2006 (strany 223-233). Dostupné zde

    Doporučené internetové portály:

    Organizace spojených národů

    Informační centrum OSN v Praze

  • Vývoj, postavení, struktury a aktivity OBSE v oblasti bezpečnosti

    Cíle studia tématu:

    • seznámit s úlohou OBSE a její agendou na poli evropské bezpečnosti,
    • přiblížit aktivitu OBSE ve všech třech dimenzích činnosti: politicko-vojenské, hospodářské a enviromentální a lidsko-právní,
    • nastínit mechanismy kontroly zbrojení, prevence konfliktů, hospodářské spolupráce demokratizace a ochrany lidských práv,
    • poukázat na ostatní činnosti OBSE související s udržováním bezpečnosti v Evropě.

    Úvod do tématu:

    Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je dnes největší bezpečnostní organizací (kromě OSN) sdružující 57 účastnických států ležících od Vancouveru po Vladivostok. Hlavní náplní činnosti OBSE v tomto prostoru je předvídání a předcházení konfliktů, krizový management a postkonfliktní asistence. OBSE navazuje na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a ve své činnosti se odkazuje na oblasti zahrnuté v helsinském Závěrečném aktu KBSE (1975). V období 90. let se KBSE přeměnila na stálou instituci (OBSE) kooperativní bezpečnosti s rozvíjející se strukturou, která měla představovat alternativu k již zavedeným institucím kolektivní obrany. V současnosti se OBSE zaměřuje na oblast politicko-vojenské, hospodářsko-environmentální a lidsko-právní dimenze bezpečnosti, přičemž v posledně uvedené dosahuje relativně nejvýznamnějších úspěchů. Téma seznamuje studenta s chronologií a základními fakty vývoje OBSE a poskytuje základní informace o strukturách, aktivitách a dokumentech této organizace. Představen je přínos OBSE k zajišťování bezpečnosti a identifikovány silné a slabé stránky této organizace.

    Povinné studijní zdroje:

    1. NOVOTNÝ, Antonín. Vývoj, postavení, struktury a aktivity OBSE v oblasti bezpečnosti (prezentace)

    2. Organization for Security and Co-operation in Europe - Factsheet : What is the OSCE? [online]. Vienna: Press and Public Information Section, OSCE Secretariat, [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.osce.org/secretariat/35775 

    3. Charter for European Security [online]. Istanbul: Organization for Security and Co-operation in Europe, November 1999 [cit. 2016-02-05]. 18 s. Dostupné z: http://www.osce.org/mc/17502

    Doporučené studijní zdroje:

    1. Annual Report 2016 : Annual Report on OSCE Activities 2016 [online]. 1. Vienna : Organization for Security and Co-operation in Europe, 2017 [cit. 2017-12-12]. Dostupné z: http://www.osce.org/annual-report/2016?download=true

    3. Code of Conduct on Politico-Military Aspects of Security [online]. Vienna: OSCE Secretariat, August 1996 [cit. 2014-07-07]. 6 s. Dostupné z: http://www.osce.org/fsc/41355

    4. ZWETTLEROVÁ, Ingrid. Současná institucionální podoba OBSE. Mezinárodní vztahy. č. 2, 2001. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/680

    Doporučené internetové portály:

    Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

  • Vývoj, postavení, struktury a aktivity EU v oblasti bezpečnosti

    Cíle studia tématu:

    • seznámit studenty s chronologií a základními fakty vývoje evropské vojenské a bezpečnostní spolupráce,
    • informovat o hlavních trendech bezpečnostní a vojenské integrace v rámci EU,
    • poskytnout základní informace o strukturách a aktivitách EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.

    Úvod do tématu:

    Téma seznamuje s chronologií a základními fakty vývoje evropské vojenské a bezpečnostní spolupráce a informuje o hlavních trendech bezpečnostní a vojenské integrace v rámci EU. Poskytuje základní informace o strukturách a aktivitách EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, vztazích Evropské unie a NATO a ambicích a perspektivách rozvoje evropské zahraniční a bezpečnostní politiky do budoucna. V rámci tématu je pozornost zaměřena rovněž na počátky evropské vojenské integrace (Bruselská smlouva, EOS, WEU, ekonomická vs. vojenská spolupráce), změny po skončení studené války a rozvoj dnešní Bezpečnostní a obranné politiky EU. Podrobněji jsou rozebírány jednotlivé kroky a fáze evropské bezpečnostní a vojenské emancipace (petersbergské mise, EHG, ECAP, zahraniční mise aj.), instituce a nástroje EU (EDA, EUBG) atd.

    Povinné studijní zdroje:

    1. NOVOTNÝ, Antonín. Vývoj, postavení, struktury a aktivity EU v oblasti bezpečnosti (prezentace)

    2. EU. Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa, Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Brusel, 2016. 37 s. Dostupné zde

    3. EUISS. Permanent Structured Cooperation: What´s in a Name? Chaillot Paper 142. November 2017, Brusel. 71 s. Dostupné zde

    Doporučené studijní zdroje:

    1. JUNCKER, Jean-Claude. Projev o stavu Unie 2017. Dostupné zde

    2. EU Battlegroups. 4 s. 2013. Dostupné zde

    3. Lisabonská smlouva: Konsolidovaný text Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy. Praha: Odbor informování o evropských záležitostech, Úřad vlády České republiky, 2008. 508 s. ISBN 978-80-87041-38-3. (strany 44-58 – články 23-45). Dostupné zde

    Doporučené internetové portály:

    Evropská unie

    European Union External Action

    Euroskop.cz

  • Vývoj, postavení, struktury a aktivity NATO v oblasti bezpečnosti

    Cíle studia tématu:

    • seznámit studenty s chronologií a základními fakty vývoje NATO,
    • poskytnout základní informace o strukturách, aktivitách, prostředcích a základních dokumentech Aliance.

    Úvod do tématu:

    Organizace Severoatlantické smlouvy byla a je základním pilířem systému kolektivní bezpečnosti a zároveň jedinou funkční organizací kolektivní obrany v transatlantickém prostoru. Tato organizace sehrála klíčovou roli při obraně, resp. odstrašení útoku na západní Evropu v období studené války. Po jejím skončení došlo výraznému územnímu i kompetenčnímu rozšíření Aliance a přes trvalou platnost č. 5 Washingtonské smlouvy dochází rovněž k nárůstu jejích exteritoriálních aktivit mimo uvedený článek.

    V rámci tématu je pozornost věnována historickému vývoji aliance a jejímu základnímu poslání, rozšiřování, realizovaným i probíhajícím misím (ISAF, aktivace čl. WS apod.). Podrobněji je probírána oblast vytváření nástrojů, procedur a schopností, které by mu měly Alianci umožnit lépe a pružněji reagovat na hrozby vyplývající z globálního bezpečnostního prostředí (NRF, PCC apod.), včetně otázek souvisejících s přijetím a aplikací závěrů strategické koncepce z roku 2010 (kooperace s EU, zmenšování vnitřní divergence, protiraketová obrana, jaderné odzbrojování, omezování exteritoriálních misí apod.).

    Povinné studijní zdroje:

    1. STOJAR, Richard. Vývoj, postavení, struktury a aktivity NATO v oblasti bezpečnosti (prezentace)

    2. North Atlantic Treaty Organization. 2017. Discover NATO. [cit. 20175-02-02]. Dostupné z: http://www.nato.int/cps/en/natolive/what_is_nato.htm (interaktivní výuková prezentace)

    3. Washingtonská smlouva

    Doporučené studijní zdroje:

    1. BORKOVEC, Zdeněk. Proces vstupu ČR do NATO a jeho vliv na utváření bezpečnostního systému ČR. Vojenské rozhledy. 2014, č. 1. Dostupné z: http://www.vojenskerozhledy.cz/component/k2/proces-vstupu-cr-do-nato-a-jeho-vliv-na-utvareni-bezpecnostniho-systemu-cr

    Doporučené internetové portály:

    Organizace Severoatlantické smlouvy

    Natoaktual.cz

  • Mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy

    Cíle studia tématu:

    • seznámit studenty s neevropskými bezpečnostními organizacemi a jejich působením na regionální úrovni,
    • důraz je kladen na oblast Středního východu, Oceánie, Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

    Úvod do tématu:

    Představení vybraných bezpečnostních organizací dle vybraných regionů. Nejdříve je představena pozice Central Eastern Treaty Organization a Gulf Cooperation Council na Středním východě, dále se prezentace věnuje oblasti Oceánie a organizaci ANZUS - mezinárodní vojenská organizace Austrálie, Nového Zélandu a Spojených států amerických, dále oblasti Afriky a organizaci Africká unie - nejrozsáhlejšímu projektu africké integrace. Je to mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky, dále se věnuje oblasti Asie a klíčové Šanghajská organizace pro spolupráci - mezivládní organizace založená 14. června 2001 těmito státy: Čínská lidová republika, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, a konečně dojde i na oblast Latinské Ameriky skrze organizaci Unie jihoamerických národů, která je mezinárodní organizací integrující dvě dosud existující unie: Mercosur a Andské společenství a je vytvořena podle vzoru Evropské unie.

    Povinné studijní zdroje:

    1. FUČÍK, Jakub. Mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy (prezentace)

    2. BAILES, Alison a COTTEY, Andrew. Regional security cooperation in the early 21st century. SIPRI Yearbook 2006. Dostupné z: https://www.sipri.org/sites/default/files/YB06ch04.pdf

    Doporučené studijní zdroje:

    1. BARNETT, Michael. Institutions, Roles and Disorder: The Case of the Arab States System, International Studies Quarterly, 1993 Vol. 37, No. 3, pp. 271-296. Dostupné z: http://home.gwu.edu/~barnett/articles/1993_arabsystem_isq.pdf

    2. Gulf Cooperation Council. The Charter. Dostupné z: http://www.gcc-sg.org/en-us/AboutGCC/Pages/Primarylaw.aspx

    3. Australian Treaty Series 1952 No 2. Security Treaty between Australia, New Zealand and the United States of America [ANZUS]. Dostupné z: http://www.austlii.edu.au/au/other/dfat/treaties/1952/2.html

    4. OKHONMINA, Stephen. The African Union: Pan-Africanist Aspirations and the Challenge of African Unity. The Journal of Pan African Studies, vol.3, no.4, December 2009. Dostupné z: http://www.jpanafrican.org/docs/vol3no4/3.4AfricanUnion.pdf

  • Bezpečnostní systém ČR

    Cíle studia tématu:

    • rámcově seznámit studenty s hlavními charakteristikami bezpečnostního systému ČR,
    • vysvětlit pozici ozbrojených sil v jeho rámci.

    Úvod do tématu:

    Bezpečnostní systém reprezentuje permanentní strukturu, která je vytvářená každým státem za účelem zajišťování vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých občanů, a to jak ve vojenské, tak v nevojenské dimenzi. Obecně je tvořen především orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci, ozbrojenými silami, ozbrojenými bezpečnostní sbory, zpravodajskými službami, záchrannými, havarijními a jinými sbory a službami. Jeho podoba a povaha (včetně rozhodovacích procesů apod.) je současně (v právním) státě udávána platnou a účinnou legislativou, ať již se jedná o úroveň ústavních zákonů či podzákonných předpisů. Česká republika v tomto smyslu nepředstavuje žádnou výjimku. Cílem přednášky bude seznámit studenty se obecnými charakteristikami bezpečnostního systému České republiky ve vazbě na ozbrojené síly. Současně podat informace o nejdůležitějších normách tzv. krizového zákonodárství, včetně jejich diferenciace na normy upravující vnitřní bezpečnost, nebo normy zabývající se vnější bezpečnosti (obranou).

    Povinné studijní zdroje:

    1. FUČÍK, Jakub. Bezpečnostní systém ČR (prezentace)

    2. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavních zákonů. Dostupné z: https://goo.gl/rEUnm

    3. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Dostupné z: https://goo.gl/4syWR5

    Doporučené studijní zdroje:

    1. STEJSKAL, Libor. Bezpečnostní systém ČR a nutnost jeho adaptace na rostoucí komplexitu hrozeb. CESES 2011. WP4/2011. Dostupné zde

  • Postavení a úkoly ozbrojených sil v politickém a bezpečnostním systému ČR

    Cíle studia tématu:

    • rámcově seznámit studenty s hlavními charakteristikami politického systému ČR,
    • vysvětlit postavení ozbrojených sil v rámci demokratického státu,
    • nastínit politické postoje k budování a použití OS v rámci historického vývoje československého státu a České republiky.

    Úvod do tématu:

    Téma seznamuje studenta s hlavními charakteristikami politického systému ČR, objasňuje postavení ozbrojených sil v rámci demokratického státu, představuje roli armády a shrnuje postoje politické stanoviska k výstavbě a použití OS v historickém kontextu. Každý stát buduje své ozbrojené síly podle toho, jak se cítí ohrožen vnějším prostředím a někdy i vnitřními hrozbami. Stanovit přesné proporce ohrožení není jednoduché, jedním z ukazatelů vnímání akutní hrozby může být např. rozpočet, o celkové podobě ozbrojených sil, jejich funkci v systému apod. však rozhoduje i střet politických sil. Ozbrojené síly ČR mají ve srovnání s řadou evropských států poměrně krátkou tradici a z historické perspektivy (od vzniku novodobé státnosti, tj. roku 1918) složitý a komplikovaný vývoj, který se odrazil na jejich vztahu k politickému systému státu. Postavení ozbrojených sil v rámci demokratického státu se pochopitelně značně liší od postavení v totalitních či autoritářských režimech. V případě České republiky sehrává určitou roli i skutečnost, že percepce ozbrojených sil ve společnosti byla často kontroverzní a tento fakt se odrážel a odráží na významu, který OS přikládají politické elity. Ozbrojené síly jsou v současnosti v zásadě apolitickou složkou, K armádě lze přistupovat jako k politicky neutrálnímu nástroji, který si společnost dobrovolně buduje, aby mohla čelit případnému nebezpečí, vzdává se přitom části svých práv a prostředků, z čehož dle smluvní teorie vyplývá, že společnost má právo ji prostřednictvím nástrojů civilního řízení a demokratické kontroly ozbrojených sil řídit a kontrolovat.

    Povinné studijní zdroje:

    1. FUČÍK, Jakub. Politický systém ČR a ozbrojené síly (prezentace)

    2. Bezpečnostní strategie ČR. 2015, s.13-23. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/Bezpecnostni_strategie_2015.pdf

    3. KŘÍŽ, Zdeněk. Civilní řízení a demokratická kontrola ozbrojených sil. Vojenské rozhledy [online]. 2002, č. 1 [cit. 2016-02-02], s. 125-134. Dostupné z: http://www.vojenskerozhledy.cz/images/archiv_voj_rozhl/cele_cisla/Rozhledy%202002_1.pdf

    Doporučené studijní zdroje:

    1. KŘÍŽ, Zdeněk. K některým aspektům aplikace západního modelu civilního řízení a demokratické kontroly ozbrojených sil v podmínkách České republiky. Politologický časopis, 1997, roč. 1997, č. 2, s. 142-151. ISSN 1211-3247. Dostupné z: http://www.politologickycasopis.cz/cz/archiv/1997/2/#article-752

    2. TŮMA, M., JANOŠEC, J., PROCHÁZKA, J.:  Obranná politika Československé a České republiky (1989-2009). Praha: PIC MO 2009, s. 18-31, 166-170. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/images/Bilakniha/CSD/010.pdf