Kniha 1. lekce

První lekci tvoří dvě kapitoly:

1.1 Celoživotní  učení – obecné pojetí

1.2 Formy studia – modifikované pojetí

Pro přechod do kapitoly použijte navigační šipku ◄ / ► / ▲ (vpravo od tohoto textu) a nebo myší vyberte název kapitoly v bloku Obsah (vpravo nahoře od tohoto textu).

1.1 Celoživotní učení – obecné pojetí

Učební text kapitoly

Celoživotní učení představuje koncepční změnu pojetí tradičního vzdělávání, které umožňuje získávat stejné kompetence různými cestami v průběhu života a podporuje flexibilní přechod mezi vzděláváním a zaměstnáním. Tvoří jej studium během celého lidského života. Je považováno za kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec počátečního vzdělávání. Je jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících kvalitu lidských zdrojů, a tím konkurenceschopnost dané země. Celoživotní učení principiálně vychází ze zásad  celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV) a v obecném pojetí se jedná o synonymum. 

Celoživotní učení (dále jen CŽU) může být prováděno organizovanou formou, prostřednictvím individuální zájmové činnosti nebo spontánně. Patří sem nepovinná i povinná školní docházka, rekvalifikace, kurzy, vzdělávání seniorů a podobně (dále jen apod.). Celoživotní učení lze členit do dvou základních etap, které označujeme jako počáteční vzdělávání a další vzdělávání.

Počáteční vzdělávání vytváří pro CŽU nezbytné základy. Kvalitní počáteční vzdělávání uskutečňované ve školách a školských zařízeních by mělo zajistit, že se člověk „naučí učit se" a že bude mít k učení pozitivní postoj. Další vzdělávání probíhá po absolvování počátečního vzdělávání ve školách a zahrnuje všechno vzdělávání bez ohledu na to, kdo toto vzdělávání poskytuje. Nejde jen o vzdělávání v kurzech, ale i o vzdělávání prostřednictvím vlastní činnosti a praxe, prostřednictvím zkušeností získaných nejrozmanitějšími způsoby nebo samostudiem.

Učební text kapitoly pro zájemce Formy celoživotního učení

Mezi formy CŽU řadíme učení formální, neformální a informální.

Formální učení je realizováno ve vzdělávacích institucích a je vymezeno právními předpisy. Jedná se o na sebe navazující stupně vzdělávání, které vedou k získání diplomu a kvalifikace. Patří sem tyto stupně vzdělání – základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělávání s maturitní zkouškou, konzervatoř, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání.

Neformální učení poskytují soukromé instituce, neziskové organizace, školy, zaměstnavatelé a tak dále (dále jen atd.). Cílem je získat dovednosti, schopnosti a kompetence k rozvoji společenského a pracovního uplatnění. Je realizováno při volnočasových aktivitách, jazykových, počítačových, rekvalifikačních kurzech a školení. Nevede k získání dalšího stupně vzdělání. Aby byly výsledky neformálního učení uznatelné, musí je certifikovat příslušný orgán nebo instituce.

Informální učení slouží především ke sebevzdělávání, jde o neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované vzdělávání. Cílem je získávání dovedností a schopností z každodenních aktivit běžného života, činností v práci, ve volném čase atd.

Učební text kapitoly

Je skutečností, že Česká republika v oblasti celoživotního učení u osob starších 25 let mírně zaostává za vyspělejšími zeměmi Evropské unie, ale v porovnání se zeměmi bývalého „východu" je na prvním místě. Procentuální nárůst účasti osob na vzdělávání a odborné přípravě v porovnání roku 2010 a 2016 zveřejněné Českým statistickým úřadem uvádí tabulka 1.

Tabulka 1: Celoživotni vzdělávání – účast na vzdělávání a odborné přípravě (v %)

Zdroj: [10]

Krátký úkol kapitoly

Krátký úkol kapitoly 1.1 e-kurzu

Lze obecně nahradit pojem celoživotní  vzdělávání pojmem celoživotní  učení? 

(vyberte jednu z nabízených možností níže)
 

1.2 Formy studia – modifikované pojetí

Učební text kapitoly

Celoživotní učení v podmínkách CBVSS-VŠ UO, je zakotveno v Programech celoživotního vzdělávání. Programy celoživotního vzdělávání na CBVSS-VŠ UO se člení na vojenské kariérové kurzy a odborné kurzy. Studium v rámci CŽU se uskutečňuje prezenční, distanční nebo kombinovanou formou. Za vojenský kariérový kurz je považován Kurz generálního štábu (dále jen KGŠ) a Kurz pro vyšší důstojníky (dále jen KVD). Za odborný kurz je považován Kurz strategického řízení obrany (dále jen KSŘO).

Prezenční forma studia (dříve používaný pojem denní forma studia) zpravidla probíhá kterýkoliv všední den, dopoledne i odpoledne. Účastník celoživotního vzdělávání má povinnost navštěvovat předepsané metody výuky (semináře, cvičení, přednášky, kolokvia apod.).

Prezenční studium dává účastníkovi CŽV obecně větší svobodu při volbě studovaného předmětu a nakládání se studijním časem. Na první pohled je časově náročnější, protože vyžaduje denní docházku. Výhodou je denní kontakt s ostatními účastníky CŽV, snadný přístup k informacím o dění v rámci studovaného předmětu a bloku, možnost osobních konzultací s lektory a další.

Distanční forma studia (dříve používaný pojem dálková forma studia) zpravidla probíhá ve stanovený všední den dopoledne i odpoledne (jeden den v týdnu nebo několik dnů měsíčně apod.). Účastník CŽV má povinnost navštěvovat předepsané metody výuky (semináře, cvičení, přednášky, kolokvia apod.). O účasti na výuce se vede prokazatelná evidence.

Distanční forma je založena na samostatném studiu, kdy výuka neprobíhá na učebnách a nevyžaduje se osobní účast lektora a účastníka CŽV ve škole. Účastník CŽV absolvuje důležitá zaměstnání související se zahájením a ukončením kurzu, případně studovaného předmětu (obhajoby písemných prací, zkoušky apod.).  Nestuduje předměty izolovaně, ale během studia pravidelně komunikuje s lektory, kteří mu pomáhají studium organizovat a řídit, a se kterými může konzultovat případné studijní problémy. Sám si víceméně určuje režim svého studia, což je velkou výhodou distanční formy studia. Na druhou stranu klade studium vysoké nároky na vůli a osobní kázeň při plnění a dodržování studijních úkolů (povinností), za které je student hodnocen. Délka celého studia může být až dvojnásobně delší než studium prezenční formou.

Kombinovaná forma studia je založena na principech poplatných pro prezenční a distanční formu studia, jedná se o vhodnou kombinaci na základě potřeb a požadavků gestora kurzu a školy, která jej realizuje.

Pro účastníka CŽV ve vojenském kariérovém kurzu a odborném kurzu (viz první odstavec kapitoly 1.2 e-kurzu) je vždy zabezpečena studijní opora prostřednictvím elektronického vzdělávání bez ohledu na formu studia.

Krátký úkol kapitoly

Krátký úkol kapitoly 1.2 e-kurzu

Náleží vojenské kariérové kurzy a odborné kurzy v gesci CBVSS-VŠ UO do Programů celoživotního vzdělávání UO?  

(vyberte jednu z nabízených možností níže) 

Shrnutí učiva lekce

• Systém vzdělávání v České republice vychází a současně zastřešuje Koncept celoživotního učení Evropské unie přijatý všemi členskými zeměmi.

• Koncept celoživotního učení Evropské unie je rozpracován ve Strategii celoživotního učení České republiky.

• Celoživotní učení tvoří primární vzdělávání (věk studujících 6-15 let), sekundární vzdělávání (věk studujících 15-18 let) a terciální vzdělávání (věk studujících 19 a více let).

• Do doby přijetí Konceptu celoživotního učení Evropské unie v roce 1996 se používal pojem celoživotní vzdělávání, od tohoto roku se používá pojem celoživotní učení.

• Celoživotní učení tvoří studium během celého lidského života „od narození až po úmrtí“.

• Celoživotní učení je realizováno organizovanou formou, prostřednictvím individuální zájmové činnosti nebo spontánně. Člení se na počáteční vzdělávání a na další vzdělávání.

• Celoživotní učení se člení na formální, neformální a informální učení.

• Procentuální nárůst účasti osob na vzdělávání a odborné přípravě v České republice rok od roku narůstá.

• Celoživotní učení se uskutečňuje prezenční, distanční nebo kombinovanou formou studia.

• Prezenční forma studia probíhá zpravidla ve všední dny. Účastník celoživotního vzdělávání má povinnost navštěvovat předepsané metody výuky. Prezenční forma studia má své výhody a nevýhody. 

• Distanční forma studia probíhá zpravidla ve stanovený všední den. Účastník celoživotního vzdělávání má povinnost navštěvovat předepsané metody výuky. Distanční forma studia má své výhody a nevýhody.

• Kombinovaná forma studia využívá vybrané zásady pro prezenční a distanční formu studia, vhodně je kombinuje podle účelu a cíle.

• Pro účastníka CŽV v gesci CBVSS-VŠ UO je vždy zabezpečena studijní opora prostřednictvím elektronického vzdělávání v prostředí systému pro řízení výuky Moodle bez ohledu na formu studia.

Klíčová slova lekce

Systém vzdělávání; koncept celoživotního učení; celoživotní učení; primární vzdělávání; sekundární vzdělávání; terciální vzdělávání; počáteční vzdělávání; další vzdělávání; formální učení; neformální učení; informální učení; prezenční forma studia; distanční forma studia; kombinovaná forma studia; studijní opora.

Kontrolní otázky lekce

Kontrolní otázky nejsou těžké, po přečtení učebního textu první lekce si na ně odpovězte.

 
1.  Proč je celoživotní učení tak důležité pro danou zemi?

2. Jaké jsou dvě základní etapy celoživotního učení?

3. Jaké jsou základní odlišnosti mezi formálním učením a neformálním učením?

4. Na čem (na jakém předpokladu) je založena distanční forma studia?

Vaši odpověď si můžete porovnat s odpovědí autora na:

► první otázku ◄

► druhou otázku ◄

► třetí otázku ◄

► čtvrtou otázku ◄

Literatura použitá v lekci

1. Zákony, sdělení a usnesení

[1] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) In: Sbírka zákonů. 10. 11. 2004. Částka č. 190/2004 Sb.

[2] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů. 29. 5. 1998. Částka č. 39/1998 Sb. 

[3] Usnesení vlády ČR č. 927/2014. Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. MŠMT. Praha, 2014. 

[4] Usnesení vlády ČR č. 761/2007. Strategie celoživotního učení České republiky. MŠMT. Praha, 2007. 

2. Strategické a koncepční dokumenty rezortu školství mládeže a tělovýchovy

[5] MŠMT. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020. Praha, 2015. 

3. Monografie

[6] ZLÁMALOVÁ, Helena. Úvod do distančního vzdělávání. 1. vyd., Olomouc: Andragogé, Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0276-9.

4. Ostatní

[7] LOJDA, Jan. Úvod do problematiky distančního vzdělávání [online]. Brno: Centrum distančního vzdělávání, 1996. [cit. 2019-10-23]. 

[8] MAREK, Petr. Implementace systému pro řízení výuky do kombinované formy studia v kariérových kurzech. Vojenské rozhledy, 2015, roč. 24 (56), č. 4, s. 86–94, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on-line). 

[9] RABUŠICOVÁ, Milada. Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, studia paedagogica, u11. Brno: Masarykova univerzita, 2006. roč. 2006, u11, s. 13-26. ISSN 1211-6971.

5. Internetové odkazy

[10] Český statistický úřad, Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje) - 2018. 7.9. Celoživotní vzdělávání – účast na vzdělávání a odborné přípravě [online]. [cit. 2019-10-23]. 

[11] Wikipedie. Internetová otevřená encyklopedie. [online]. c2019, [cit. 2019-10-23].