Místo a zapojení ČR v mezinárodní bezpečnostní architektuře

Vzdělávací cíle:

  • poskytnout základní informace o klíčových prvcích současné mezinárodní bezpečnostní architektury (NATO, EU, OBSE, OSN), o jejich roli a principech fungování,
  • ukázat zapojení ČR do mezinárodní bezpečnostní architektury.

Obsah:

Mezinárodní bezpečnostní architektura je institucionálním systémem organizací kooperativní a kolektivní bezpečnosti a obrany, jejíž současná podoba vznikla na konci 20. století vlivem zásadních změn mezinárodního systému. Třemi klíčovými prvky současné evropské bezpečnostní architektury jsou NATO, EU a OBSE. Vedle těchto organizací současně působí i OSN, společně s NATO a EU tvoří tzv. trojúhelníkovou spolupráci. Tyto organizace tvoří páteř mezinárodní bezpečnostní architektury, jejímž základními cíli jsou spolupráce, bezpečnost, komplementarita, nikoliv konkurence. ČR je členem všech těchto zmíněných organizací.

Kooperativní bezpečnost zahrnuje dialogy, spolupráci, konzultace či kontrolované snižování vojenských schopností. Příkladem organizace kooperativní bezpečnosti je OBSE se sídlem ve Vídni. Sdružuje 57 účastnických států a vznikla z původní Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Stálá rada OBSE rozhoduje o vysílání tzv. Polních misí OBSE.

Mezi základní principy kolektivní bezpečnosti patří povinnost řešit všechny spory mírovými (pokojnými) prostředky a zákaz použití síly a hrozby silou ve vzájemných vztazích. Příkladem univerzální organizace kolektivní bezpečnosti je OSN se sídlem v New Yorku, sdružující 193 členských států. Jejím základním cílem je zachovat mezinárodní mír a bezpečnost. Mezi základní nástroje OSN k zajištění míru a bezpečnosti patří článek 2, 39, 41, 42 Charty OSN. Jediným orgánem rozhodujícím o použití síly je Rada bezpečnosti OSN.

Kolektivní obrana představuje systém společné obrany před vnějšími hrozbami, tj. před napadením státy, které nejsou členem seskupení, tj. ochrana členských států před útokem zvenčí. Příkladem organizace kolektivní obrany je NATO se sídlem v Bruselu. Sdružuje 30 členských států, jejímž základním posláním je vytvořit stabilní euroatlantické prostředí a zajistit bezpečnost svých členů politickými a vojenskými prostředky (Washingtonská smlouva, čl. 5). Organizací kolektivní obrany byla a je celá řada, mezi nejznámější vojenské pakty v minulosti patřily např. Varšavská smlouva, CENTO, Západní unie apod., mezi ty současné patří např. AUKUS, ANZUS, ANZUS, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti a mnohé další.

Garant tématu:

Ing. Yvona Novotná, Ph.D.

Povinné studijní zdroje:

  1. NOVOTNÁ, Yvona. Místo a zapojení ČR v mezinárodní bezpečnostní architektuře. Prezentace dostupná zde
  2. MALACHOVÁ, Hana, OULEHLOVÁ, Alena. Mezinárodní bezpečnostní struktury. [skripta] Brno: Univerzita obrany, 2020 (s.14-26, 35-50, 65, 70-77). Dostupné zde

Doporučené studijní zdroje:

  1. SØREIDE, Eriksen. Defending the security architecture in Europe. Speech, 4.2.2019. Dostupné zde
  2. Charta Organizace spojených národů (kapitoly I.-VII.). Dostupné zde
  3. Washingtonská smlouva. Dostupné zde
Naposledy změněno: středa, 26. dubna 2023, 13.55